Business Leaders Forum | Slovník pojmů
3012
page,page-id-3012,page-template-default,qode-core-1.0,ajax_fade,page_not_loaded,,pitch child-child-ver-1.0.0,pitch-ver-1.3, vertical_menu_with_scroll,smooth_scroll,grid_1300,blog_installed,wpb-js-composer js-comp-ver-4.9.1,vc_responsive

Přinášíme vám přehled nejdůležitějších pojmů spjatých se společenskou odpovědností firem.

 

AccountAbility 1000 (AA 1000) 

Procesní standardy a vodítka pro tvorbu společensky odpovědné strategie firmy. Komplexní nástroj, který zahrnuje mimo jiné následující oblasti: tvorba společensky odpovědné strategie, metody komunikace se stakeholdery, etický audit, volba indikátorů a reportování společenské odpovědnosti a další. Auditorské právo mají například PWC a KPMG. Tvůrcem je britská organizace AccountAbility. Jedná se o otevřenou iniciativu, model je dostupný na internetu. Úzká spolupráce s iniciativou GRI.

Zdroj: Jana Trnková, Business Leaders Forum

Audit 

Systematické a nezávislé zkoumání, jehož cílem je stanovit, zda činnosti v určené oblasti a s nimi spojené výsledky jsou v souladu s plánovanými záměry a zda se tyto záměry realizují efektivně a jsou vhodné k dosažení stanovených cílů

Zdroj: www.business.center.cz

Benchmark

Referenční bod (srovnávací kritérium) a norma excelence oproti podobným výkonům nebo procesům, které měříme. Úroveň „nejlepší ve své kategorii“ (best-in-class).

Zdroj: Česká společnost pro jakost, www.benchmarking.cz

Benchmarking

Proces identifikace nejlepších postupů a učení se z nich v jiných organizacích. Benchmarking je legální, systematický, veřejný a etický proces, který dává podněty k efektivní konkurenceschopnosti. Jeho hybnou silou je duch „učení se pomocí sdílení“.

Zdroj: Česká společnost pro jakost, dostupné na www.benchmarking.cz

Český institut pro akreditaci (ČIA)

V České republice působící certifikační orgány jsou akreditovány národním akreditačním orgánem ČIA. Princip jednotného evropského akreditačního systému tvořeného národními akreditačními orgány, které fungují podle jednotných pravidel a akreditují podle definovaných mezinárodně uznávaných norem, vychází z postoje Evropského společenství specifikovaného v Globální koncepci o přístupu ke zkoušení a certifikaci. Český institut pro akreditaci byl jako Národní akreditační orgán založen vládou České republiky.

Zdroj: www.cai.cz

Charita

Termín charita se používá jako označení pro organizovanou péči o lidi staré, opuštěné, postižené, nemocné, zraněné a vyhnané z vlasti. Jedná se o poskytnutí základní sociální péče lidem, kteří se ocitnou v nouzi. Někdy je slova „Charita“ užíváno i jako názvu zejména katolických církevních institucí, jež se výše zmíněnými službami zabývají. Pojem charita bývá používán i jako synonymum dobročinnosti.

Zdroj: www.donorsforum.cz

Community Engagement (angažmá v komunitě)

Přímé angažmá firmy v jejím okolí. V širším slova smyslu zahrnuje jakékoliv společensky prospěšné aktivity firmy směřující do jejího bezprostředního okolí, v užším slova smyslu hovoří o přímém vysílání zaměstnanců na stáže nebo výpomoc, například do neziskové organizace.

CSR Europe

Posláním bruselské organizace CSR Europe je propagace a prosazování odpovědného podnikání na úrovni Evropské unie. V tomto ohledu úzce spolupracuje s Evropskou komisí. Od roku 2002 je BLF jedním z 22 národních partnerů CSR Europe.

Zdroj: Business Leaders Forum

CSR – Corporate Social Responsibility (Společenská odpovědnost firem)

Společenská odpovědnost firem neboli Corporate Social Responsibility (CSR) představuje dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají. V praxi to znamená, že firmy, které přijaly CSR za své, si dobrovolně stanovují vysoké etické standardy, snaží se minimalizovat negativní dopady na životní prostředí, pěstují dobré vztahy se svými zaměstnanci a podporují region, ve kterém působí. Takové firmy jsou nositeli pozitivních trendů a pomáhají měnit podnikatelské prostředí jako celek, odlišují se od konkurence, stávají se žádaným partnerem podobně smýšlejících firem a organizací a atraktivním zaměstnavatelem. Společensky odpovědné aktivity firem jsou čistě dobrovolné a charakteristické tím, že jdou nad rámec povinností daných zákonem.

Zdroj: Business Leaders Forum

Daňová asignace (Tax Assignation)

Daňová asignace je možnost poplatníka daně z příjmů poukázat část (např. 1 procento) své zaplacené daně konkrétní veřejně prospěšné nestátní neziskové organizaci.

Zdroj: Fórum dárců, dostupné na www.donorsforum.cz

Dar (Gift)

Souhrn hmotných i nehmotných statků, které dárce dává a obdarovaný přijímá. Nemusí jít nezbytně o finanční dar, ale například i o ideu, nápad, dovednost, čas nebo výrobek. Proces daru upravuje darovací smlouva, přičemž dárce nevyžaduje od obdarovaného žádné protiplnění, může však požádat například o zachování anonymity, nebo použití daru v souladu s jeho přáním.

Zdroj: Fórum dárců, Slovníček pojmů dostupné na www.donorsforum.cz

Dialog se stakeholdery (Stakeholders dialogue)

Určení potřeb a očekávání stakeholderů na základě otevřeného dialogu s nimi.

Zdroj: Jana Trnková, Business Leaders Forum

Dobročinný marketing (Cause-related Marketing)

Strategická marketingová forma spolupráce ziskové a neziskové organizace, při které neziskový subjekt poskytuje své jméno, image, etiketu nebo logo (licenci) na společenskou podporu nějaké firmy nebo prodeje jejího výrobku či služby. Firma či podnik za to poskytuje neziskovému subjektu určitou odplatu, procentuální podíl z prodeje každého produktu, čas či jiné nepeněžní plnění, např. šíření informovanosti o společenském problému (napr.Danone/Konto bariéry).

Zdroj: www.blf.sk

Dobrovolnická organizace (Voluntary Organization)

Se zabývá organizací dobrovolné činnosti. Funguje většinou jako informační a kontaktní základna pro ty, kteří se chtějí stát dobrovolníky a pro organizace dobrovolníky hledající. Některé se specializují na práci s dobrovolníky v určité tématické oblasti (sociální, zdravotní, ekologické, kulturní), jiné pracují v určitém regionu nebo na národní či mezinárodní úrovni – dobrovolníky vysílají či přijímají v rámci dobrovolné služby.

Zdroj: www.dobrovolnik.cz

Etický kodex (Code of ethics)

Etický kodex je nástrojem, který pomáhá zajišťovat, aby každodenní aktivity podniku (profesního sdružení, asociace firem atd.) a jednání všech jeho zaměstnanců (členů) odpovídalo stanoveným zásadám. Jde o soubor konkrétních pravidel, které vycházejí z hodnot a principů organizace a vymezují standard profesionálního jednání. Ustanovení etického kodexu slouží k prosazování etického chování a rozhodování a pomáhají tak zlepšovat celkové prostředí v rámci podniku (odvětví), a tím i celé podnikatelské prostředí. Vytvoření a implementace etického kodexu představuje konkrétní uplatnění etických hodnot v podnikové kultuře. Vypracované etické kodexy mají formu písemného dokumentu a vyjadřují základní principy etického chování pro celou firmu. Jde o popis chování, které daná firma či profesní svaz považuje za vhodné a přijatelné. Tento druh etických prohlášení představuje jeden z možných způsobů, kterým podnik deklaruje své stanovisko k morálním otázkám v podnikání. Podpisem nebo přihlášením se k etickému kodexu se jednotlivec či firma zavazuje k dodržování konkrétních pravidel a postupů. i když kodex nemá právní platnost, jeho porušení může vést k určitému postihu (u zaměstnanců např. odraz v osobním hodnocení, u firem např. negativní publicita nebo vyloučení z profesní asociace)

Zdroj: Libor Friedel, Rotary Club Ostrava: Etika v podnikání. Duben 2003. Dostupné na www.bestpractices.cz

Etika v podnikání (Business Ethics)

Vliv morálních hodnot a principů na způsob rozvíjení podnikatelských aktivit. Snaha o aplikaci etických zásad do podnikání, s cílem zlepšit podnikatelskou praxi ve veškerých podnikatelských aktivitách.

Zdroj: BLF SK, dostupné na www.blf.sk; Libor Friedel, Rotary Club Ostrava: Etika v podnikání. Duben 2003. Dostupné na www.bestpractices.cz

Filantropie (Philanthropy)

Filantropie je chápána jako souhrn činností a chování, které vedou k vědomé podpoře druhých osob (jednotlivců, skupin, organizací). Liší se od altruismu, který je individuální iniciativou a je většinou omezen na nejbližší okolí. Filantropie se pokouší řešit problémy slabších či handicapovaných v širších souvislostech, koncepčně a má tendenci se organizovat do celého systému péče o tyto problematické skupiny. Na nejobecnější rovině je vedena snahou dosáhnout vyšší kvality života jak jednotlivce, tak celé společnosti.

Zdroj: Fórum dárců, dostupné na www.donorsforum.cz

Firemní dobrovolnictví (Corporate Volunteering)

Pojem „firemní dobrovolnictví“ označuje koncept spojující obecně prospěšné aktivity podniku s podporou dobrovolné činnosti zaměstnanců. Ve smyslu tohoto konceptu se firma snaží vzbudit a zvýšit zájem svých zaměstnanců o dobrovolnou práci tím, že jejich dobrovolnou činnost uznává, oceňuje a podle možnosti různým způsobem podporuje. V souhrnu lze tedy o firemním dobrovolnictví mluvit pokaždé, kdy firma provádí nebo podporuje obecně prospěšnou činnost, na které se zaměstnanci firmy dobrovolně podílí a v jejímž rámci popřípadě investuje přídatné věcné nebo finanční prostředky.

Zdroj: Michaela Nešporová, 2.3. Firemní dobrovolnictví, dostupné na www.sof.cz

Firemní filantropie (Corporate Philanthropy)

Firemní filantropie je široký pojem, který zahrnuje řadu forem dárcovství a investic do komunity. Může se jednat o finanční příspěvky, věcné dary, poskytnutí služeb, zapůjčení produktu nebo majetku, propracovanou strategii dárcovství, dlouhodobé partnerství s neziskovou organizací a patronaci např. programu, projektu nebo celé oblasti, dobrovolnou práci zaměstnanců, „zapůjčení“ expertů, vytvoření matchingového fondu, a ještě mnoho dalších možností a nápadů. Možností, jak začlenit firemní filantropii do své podnikové strategie je celá řada.

Zdroj: Fórum dárců, dostupné na www.donorsforum.cz

Firemní identita (Corporate Identity)

Strategicky naplánovaná představa vycházející z podnikové filosofie, vize a dlouhodobého podnikatelského cíle. Musí být stvrzována chováním firmy a veškerou vnitřní i vnější komunikací. Vychází ze tří pilířů firemní identity – jak firma vypadá, co říká a jak se chová.

Zdroj: Asociace Public relations Agentur, www.apra.cz

Firemní image (Corporate Image)

Firemní obraz, firemní image. Obraz firmy, vnímaný jejím okolím. Činnost firmy a kvalita její vnitřní i vnější komunikace rozhodují o tom, do jaké míry se shoduje firemní image (to, jak se firma jeví) s firemní identitou (jaká firma chce být).

Zdroj: Asociace Public relations Agentur, www.apra.cz

Firemní/podniková/organizační kultura (Corporate culture/Organizational Culture)

Firemní kulturu je možné charakterizovat jako způsob vykonávání práce a zacházení s lidmi. Jedná se o souhrn sdílených představ, přístupů a hodnot, osvojených členy organizace, ve snaze přizpůsobit se prostředí a vnitřně se stmelit. Je přenášen na nové členy jako správný způsob chápání a vnímání skutečností v organizaci a jako správný způsob přemýšlení o těchto skutečnostech a žádoucí citový vztah k nim.

Zdroj: Česká společnost pro jakost, dostupné na www.benchmarking.cz/glosar.asp

Global Compact

V roce 1999 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu generální tajemník navrhl iniciativu, která dostala jméno Global Compact a plní funkci globální dohody mezi Spojenými národy a světem byznysu.Tato dohoda by měla zajistit,aby lidé celého světa mohli sdílet výhody globalizace a aby byl světový trh pevně zasazen do rámce hodnot a praktik, které jsou nezbytné k naplnění sociálních a ekonomických potřeb lidí. Dohoda vychází z devíti klíčových zásad převzatých ze Všeobecné deklarace lidských práv, pracovních zásad Mezinárodní organizace práce a zásad přijatých v Riu de Janeiro, týkajících se rozvoje a životního prostředí, které se mezi světovými vládami těší všeobecnému uznání. Generální tajemník vyzval soukromé podniky k tomu, aby tyto zásady převzaly, osvojily si je a uplatňovaly je v praxi.

Zdroj: Informační centrum OSN v Praze, http://www.osn.cz/

Global Reporting Initiative

Global Reporting Initiative (GRI) je nezávislá mezinárodní instituce se sídlem v Amsterodamu a s částečným napojením na OSN. V roce 2002 představila své Sustainable Reporting Guidelines. Účelem GRI Guidelines je napomoci firmám sestavit co nejobjektivnější zprávu o své společenské odpovědnosti. GRI Guidelines se snaží o maximální flexibilitu tak, aby zůstávaly otevřené a smysluplné pro co největší spektrum firem. Sestávají se ze 24 sociálních indikátorů, 10 ekonomických indikátorů a 16 environmentánlních indikátorů. Firma, která chce vydat zprávu „v souladu s GRI“ (in accordance) je povinna držet se těchto indikátorů, případně vysvětlit proč jsou některé z nich vynechány. GRI Guidelines obsahují doporučení také ohledně výsledné struktury zprávy.

International Business Leaders Forum (IBLF)

Mezinárodní organizace The Prince of Wales International Business Leaders Forum (IBLF), sídlí v Londýně a dlouhodobě se věnuje propagaci odpovědného chování firem v Evropě i ostatním světě. Jejím prezidentem je H. R. H. princ Charles. BLF bylo v roce 1992 založeno také z iniciativy IBLF a jejím partnerem je dodnes.

Zdroj: Business Leaders Forum

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci)

Celosvětová federace národních normalizačních orgánů, je odpovědná za vývoj mezinárodně aplikovatelných postupů a systémů řízení. Mezinárodní normy jsou připravovány technickými komisemi, kde má právo být zastoupen každý člen ISO.

Zdroj: www.iso.org

ISO normy v České republice – Český normalizační institut

Institut je odpovědný za tvorbu českých technických norem, jejich jednotnost a vzájemný soulad, a také za soulad s právními předpisy. Je jediným orgánem v ČR, který dodává všechny technické normy a poskytuje veškeré související informace a služby. Zajišťuje nákup norem ze zahraničí. Je členem mezinárodních a evropských normalizačních organizací.

Zdroj: www.cni.cz

Kodex ověřených zásad

Návody a principy k zabezpečení řádného spravování firmy (corporate governance). Může být vydaný nějakou oficiální autoritou, podnikatelským i veřejným sektorem.

Zdroj: František Titl, Spolužití průmyslu a obcí, Slovníček používaných pojmů

Kolektivní vyjednávání (Collective bargaining)

Právo na kolektivní vyjednávání se vztahuje k právu zaměstnaneckých organizací vyjednávat se zaměstnavateli nebo zaměstnavatelskými organizacemi jménem svých členů a určovat tak podmínky a pracovní vztahy.

Zdroj: BLF SK, dostupné na www.blf.sk

Matchingový fond (Matching Fund)

Podnik, který se takový fond rozhodne zřídit, umožní svým zaměstnancům věnovat jistou částku z jejich platu na veřejně prospěšné účely. Takto shromážděné finanční prostředky umístí na separátní bankovní účet a jednou za určité období je předem určeným způsobem znásobí. Hlavní výhodou fondu synergický efekt – spojení individuálního dárce (zaměstnance) s firemním dárcem (podnikem). V zahraničí je matching velice rozšířený.

Zdroj: Fórum dárců, Slovníček pojmů dostupné na www.donorsforum.cz

Mentoring, mentorství (Mentoring)

Mentoring je proces předávaní zkušeností, směrem od mentora k mentorovanému (mentee). Nemělo by však jít o jednosměrnou cestu, ale o příležitost k vzájemnému obohacování a k rozvoji komunikačních a interpersonálních dovedností. Velké západní firmy využívají mentoring nejen jako způsob podpory neziskovým organizacím, ale za prestižní je považováno mentorovat například malé a střední podniky nebo učitele, kteří pak předávají zkušenosti žákům. Hodiny, které zaměstnanec stráví mentorováním, jsou součástí jeho placené pracovní doby.

Mezinárodní organizace práce (ILO)

Mezinárodní organizace práce je specializovanou organizací usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Byla založena roku 1919 a roku 1946 se stala prvním specializovaným orgánem OSN. ILO formuluje mezinárodní přístupy a programy přispívající ke zlepšení pracovních a životních podmínek; vytváří mezinárodní pracovní standardy sloužící vládám států za model při zavádění vlastních programů; organizuje rozsáhlý program technické spolupráce, který má pomoci vládám zvýšit efektivnost nových strategií, a angažuje se v oblasti školení, vzdělávání a výzkumu za účelem dosažení pokroku ve výše uvedených oblastech.

Zdroj: Informační centrum OSN v Praze, dostupné na www. osn.cz

Multi-stakeholder Forum (Fórum zájmových skupin)

V roce 2002 zahájilo práci tzv. Multistakeholder fórum, které za předsednictví Evropské komise dále sdružuje zástupce zaměstnavatelských svazů, podnikatelských svazů, odborů a nevládních organizací. Cílem fóra je propagovat transparentnost a inovativnost konceptu CSR a postupné sbližování existujících iniciativ v této oblasti tím, že na své půdě: a) umožní výměnu zkušeností a dobrých příkladů; b) shromáždí a monitoruje všechny existující CSR nástroje a iniciativy; c) posoudí vhodnost zavedení společných kritérií pro CSR s ohledem na existující iniciativy v rámci EU a na společnou evropskou legislativu. Fórum funguje na bázi periodických kulatých stolů. Všechny tyto aktivity Komise uvítal a podpořil též Evropský parlament.

Nestátní neziskové organizace (Non-profit Organization, Nongovernmental Organisation)

Nestátní neziskové organizace – nebo také nevládní organizace, jsou součástí třetího, občanského sektoru. Svoje aktivity směrují do všech oblastí lidské činnosti – zdravotnictví, sociální věci, životní prostředí, menšiny, školství, vzdělávání, kultura, umění a do mnoha dalších. Nedávají si za cíl kumulovat zisk ani nahrazovat roli státu. Vznikly z potřeby občanů sdružovat se, chovat se solidárně, altruisticky a filantropicky. Jedná se o tyto právní formy: občanská sdružení, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, organizace s mezinárodním prvkem a církevní právnické osoby.

Zdroj: Fórum dárců, Slovníček pojmů dostupné na www.donorsforum.cz

Sdílený marketing, sociální marketing (Cause Related Marketing)

Sdílený marketing (Cause Related Marketing) Principem sdíleného marketingu je, že se k propagaci určitého výrobku spojí ziskový a charitativní subjekt. Na konto neziskové organizace pak putuje předem určený objem získaných finančních prostředků z prodeje (například 1,- Kč z každé prodané lahvičky výrobku). Využití tohoto marketingového nástroje hraje v konkurenčním tržním prostředí významnou roli. Produkt tím získá „přidanou hodnotu“, je svým koncovým zákazníkem lépe vnímán a hodnocen.

Zdroj: Fórum dárců, Slovníček pojmů dostupné na www.donorsforum.cz

Společenská odpovědnost firem (CSR – Corporate Social Responsibility)

Společenská odpovědnost firem neboli Corporate Social Responsibility (CSR) představuje dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají. V praxi to znamená, že firmy, které přijaly CSR za své, si dobrovolně stanovují vysoké etické standardy, snaží se minimalizovat negativní dopady na životní prostředí, pěstují dobré vztahy se svými zaměstnanci a podporují region, ve kterém působí. Takové firmy jsou nositeli pozitivních trendů a pomáhají měnit podnikatelské prostředí jako celek, odlišují se od konkurence, stávají se žádaným partnerem podobně smýšlejících firem a organizací a atraktivním zaměstnavatelem. Společensky odpovědné aktivity firem jsou čistě dobrovolné a charakteristické tím, že jdou nad rámec povinností daných zákonem.

Zdroj: Business Leaders Forum

Společensky odpovědné investování (SRI – Socially Responsible Investment)

Termín SRI je používán pro investiční rozhodování, které kombinuje faktory finanční s faktory sociálními, environmentálními a etickými. Kritéria společenské odpovědnosti znamenají pro investory garanci bezpečnosti a dlouhodobé udržitelnosti firmy. Schopnost firmy reagovat na environmentální a sociální otázky je také indikátorem její vyspělosti a kvalitního managementu. Investice do společensky odpovědných firem jsou považovány za méně rizikové a schopné nadprůměrného zhodnocení.

Zdroj: Jana Trnková, Business Leaders Forum

Spravedlivý obchod (Fair Trade)

Fair Trade je obchodní partnerství, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí. Toho se snaží docílit především poskytováním „férových“ obchodních podmínek pro zapojené výrobce, důrazem na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových zemích.

Zdroj: Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, http://www.fairtrade.cz/

Stakeholdeři (Zainteresované strany)

Jako stakeholdeři jsou označovány všechny osoby, instituce či organizace, které mají vliv na chod firmy nebo jsou jejím fungováním ovlivněni. Skupina stakeholderů v nejširším pojetí zahrnuje zákazníky, akcionáře, zaměstnance, obchodní partnery, dodavatel, zástupce státní správy a samosprávy, zájmové skupiny, média, odbory a mezinárodní organizace. Právě ve spolupráci s nimi firmy realizují své CSR programy nebo definují svou CSR strategii.

Zdroj: Jana Trnková, Business Leaders Forum

Stínování manažerů (Manager Shadowing)

Dvoutýdenní stáže, během kterých vysokoškoláci stínují manažery – provázejí je při každodenní práci, pozorováním a prostřednictvím debat poznávají jejich pracovní náplň, dovednosti a metody rozhodování a řízení, manažeři se na druhou stranu setkávají s novým pohledem na svou práci, s novými talenty a potenciálními zaměstnanci nebo pracovními partnery.

Zdroj: Business Leaders Forum

Trojí základ podnikání (Tripple-bottom-line business)

Fungování s ohledem na triple-bottom-line znamená, že se firma soustřeďuje nejen na ekonomický růst, ale i na environmentální a sociální aspekty své činnosti. Trojí zodpovědnost (triple bottom line) je myšlenka, že celkové chování firmy by mělo být měřeno na základě kombinovaného přispění k ekonomické prosperitě, environmentální kvalitě a společenskému kapitálu.

Zdroj: Fórum dárců, Slovníček pojmů dostupný na www. donorsforum.cz

Trvale udržitelný rozvoj (Long-term Sustainable Development)

Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Zdroj: Server Příroda.cz, http://www.priroda.cz/

Zainteresované strany (Stakeholders)

Jako stakeholdeři jsou označovány všechny osoby, instituce či organizace, které mají vliv na chod firmy nebo jsou jejím fungováním ovlivněni. Skupina stakeholderů v nejširším pojetí zahrnuje zákazníky, akcionáře, zaměstnance, obchodní partnery, dodavatel, zástupce státní správy a samosprávy, zájmové skupiny, média, odbory a mezinárodní organizace. Právě ve spolupráci s nimi firmy realizují své CSR programy nebo definují svou CSR strategii.

Zdroj: Jana Trnková, Business Leaders Forum

Zelená kniha (Green Book on CSR)

Evropská Komise se problematikou SOF poprvé komplexněji zabývá v tzv. „Zelené knize“, kterou vydala v roce 2001, a to v souvislosti s celosvětovou aktivitou Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization, ILO) v této oblasti. Shrnuje v ní základní principy, nástroje a přístupy k problematice SOF, které jsou v současné době hlavním tématem tzv. Multi-stakeholder Forum (Fórum zájmových skupin).

Zdroj: Centrum společenské odpovědnosti firem, http://sof.ispcr.cz/