Jak pečovat o své zaměstnance a zajistit jejich well-being v práci? 

V posledním CSR klubu roku 2021 jsme se zaměřili na velmi aktuální téma. Každá firma, která si nastaví svou strategii udržitelnosti, by se o něj měla zajímat. Naplnění jejích strategií, ale i ziskovost totiž stojí na lidech, kteří pro firmu pracují. Firmy, které dávají svým zaměstnancům hlubší smysl jejich práce, mají na pracovišti nastavené férové podmínky a transparentní vztahy, jsou posléze také úspěšnější. V řeči čísel dokonce až o 35 % ziskovější. O tom, na co by firmy při péči o své zaměstnance a jejich blaho neměly zapomínat, diskutovala Tereza Koucká, ředitelka BLF, s Hanou Matějkovou Fabíkovou ze společnosti SocioRating a Lukášem Havránkem z institutu GrowJob. Jak může vypadat starost o well-being zaměstnanců v praxi nám poté ukázala Alena Líškay Králíková z Kooperativa. 

Jak vypadá skutečná spokojenost zaměstnanců a co znamená well-being v kontextu pracovního prostředí? 

Co znamená well-being? Je o termín, který se tak těžko překládá, že se dostal do běžného korporátního jazyka. Česky řečeno jde o stav, kdy prospíváme, jsme zdraví, šťastní, pozitivně se vyvíjíme. Dalo by se říci osobní pohoda. V našem případě jsme se zaměřili na na firemní praxi well-beingu, hledáme tedy odpověď na otázku: Co můžeme jako společnost udělat pro well-being svých zaměstnanců? Well-being je skutečně důležitý. Když jsou zaměstnanci spokojení, zvyšuje se jejich efektivita, loajalita vůči firmě, více se angažují v projektech nad rámec svých povinností, a jejich well-being má tak dopad na ziskovost společnosti. Proto by měl být well-being v rámci strategie firem správně uchopen. 

Měření sociálních aspektů firmy 

SocioRating měří ve firmách sociální udržitelnost. Neměří přímo firemní kulturu jako celek, ale aspekty, které vedou k podpoře firemní kultury. Na základě 30letého sociologického výzkumu identifikovali 5 oblastí, které by firmy měly ve vztahu k zaměstnancům zajímat.

  1. Základem je vztah zaměstnance ke své firmě

Jedna z nejzákladnějších informací, kterou je potřeba znát, je, jaký vztah má zaměstnanec k firmě, ve které pracuje. Je potřeba nastavit příjemnou pracovní atmosféru, aby byl schopen akceptovat firemní kulturu. Rozumí lidé ve firmě jejímu fungování a ztotožňují se s ním? Pokud je odpověď ano, pak pracují ve firmě rádi, a protože sami chtějí, nikoliv protože musí. Taková identifikace s firmou a její kulturou pozitivně ovlivňuje její sociální udržitelnost. 

  1. Mají vaši zaměstnanci možnost inovovat?

Lidé se rádi rozvíjí a přichází s novými návrhy, což je mnohdy velkým přínosem pro samotnou organizaci. Pokud však nedáváte najevo, že jste inovativním zaměstnancům otevření a vaše prostředí organizace tomu není uzpůsobeno, zaměstnanci ztrácí motivaci. Zároveň je potřeba myslet na to, že zaměstnanci mohou udělat chybu, ta je totiž součástí nalézání nových řešení. Lidé musí mít jistotu, že za případně špatný návrh nebudou potrestáni.

  1. Spokojenost je klíčem k dobře odvedené práci

Jestliže jsou zaměstnanci ve firmě spokojeni, přichází do práce s každodenním nasazením a odvádí dobré výsledky. Sledujete-li však ve svých firemních průzkumech pouze spokojenost, nebudou data komplexní. 

  1. Je ve vaší organizaci důvěra?

Firemní kulturu je třeba stavět na důvěře. Jestliže mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem důvěra nevzniká, míra spokojenosti klesá. Důvěra je přece základ jakéhokoli vztahu a odvíjí se od ní množství dalších faktorů. Jestliže někomu důvěřujete, jste ochotni podstupovat rizika a zároveň i nakloněni spolupráci.

  1. Zodpovědnost vaší firmy

Ta je důležitá jak směrem dovnitř do firmy, kde ukazujete zodpovědnost za své zaměstnance, tak externě, kde ukazujete celkovou společenskou odpovědnost firmy. Tedy to, jakým způsobem přistupuje k byznysu, zda je transparentní, jedná nejen v mezích zákona, ale i férově, ideálně i pečuje o komunity a prostředí, ve kterém působí. Jednáte-li zodpovědně a jsou-li vaše činnosti a výsledky v tomto směru vhodně komunikovány, pochopí vaši klienti i potenciální zaměstnanci, že vám mohou věřit.

„Firma není subjekt ekonomický, ale sociální s ekonomickými důsledky,” tvrdí Hana Matějková Fabíková. 

Firmy čelí různým výzvám od nutnosti dodržovat Zákoník práce až po přijetí Zelené dohody. K tomu se v posledních letech stírají hranice mezi osobním a profesním životem, problémy z jednoho světa se přenášejí do toho druhého. V současné situaci se však skrývá příležitost podpořit zaměstnance tak, aby vše zvládli. Nabídnout ty správné pracovní nástroje, poskytnout cílený rozvoj, umožnit flexibilitu a poskytnout podporu třeba i v oblastech jako je psychohygiena či duševní zdraví. Pokud ve vaší firmě dochází k velké fluktuaci zaměstnanců, je třeba jednat. Budujte identifikaci s firmou, investujte do svých zaměstnanců. 

Co je podle Hany Matějkové Fabíkové well-being? Uspokojení potřeb zaměstnance jako lidské bytosti i v práci. Tedy věci, které člověk potřebuje doma, se mu dostanou i v pracovním prostředí. 

Investice do lidí je opravdu investice – nejedná se o náklad, jak ukazuje i tento graf. Zatímco firma v prvním grafu má horší hodnocení SocioRating (B-) a její ziskovost vlivem nespokojenosti zaměstnanců nadále klesá, firmě s lepším hodnocením (A) se ziskovost zvyšuje. 

„Čím jsou zaměstnanci s organizací více identifikováni, tím více jsou ochotni přicházet s novými nápady a myšlenkami. Zároveň jsou i více ochotni vyzkoušet je v praxi a sledovat jejich implementaci.” 

Peníze vše nevyřeší 

Když měli zaměstnanci ve výzkumu SocioRating vybrat 5 věcí, které jsou pro ně v práci nejdůležitější, v některých firmách zvolilo finanční ohodnocení 82 % zaměstnanců. Jinde ale tuto možnost nevybral žádný. Obecně platí, že finance nezvyšují motivaci, snižují demotivaci. Když už nás práce nebaví, alespoň si přejeme být nadstandardně finančně ohodnoceni.

Co zaměstnancům v práci nejvíc vadí? 

Důležité je pro manažery pochopit, že problém často tkví v lidských faktorech, které jsou pro zaměstnance velmi důležité. Takže ačkoli v některých případech je to nízký plat, jinde jde o různé osobní důvody (rodinné problémy, zdravotní problémy…), vzdálenost práce od místa bydliště, špatná organizace práce nebo například nemožnost kariérního postupu.

Well-being v době koronaviru 

V době další pandemické vlny by měla péče o zaměstnance být opět v centru firemního zájmu. Zde je 5 tipů, jak pečovat o jejich well-being, od Lukáše Havránka:

#1 Doba digitální 

Soustředění v práci je pro nás stále těžší a na vině je technologie. Je pro nás těžké věnovat se hluboké práci. Problém je někdy také v kultuře společnosti. Zaměstnanci mají pocit, že čím dříve odepíší na nové zprávy nebo e-maily, tím lépe. Přitom ale mnohdy stačí e-maily kontrolovat párkrát denně a mezitím se soustředit na větší, časově náročnější úkoly. Zaměstnancům může pomoci jak školení time-managementu a efektivity práce, tak odpovídající přístup nadřízeného a kolegů. 

#2 Spokojenost a nastavení mysli 

Je důležité umět si svou vlastní mysl nastavit tak, abychom se chtěli cítit dobře. Jde o vnitřní dovednost, kterou bychom měli u našich lidí podporovat.

„Pokud myslím, že to půjde, tak to půjde. Pokud myslím, že to nepůjde, spíše to nepůjde,” říká Lukáš Havránek. 

#3 Láska k pohybu 

Pravidelný pohyb má velký vliv na lidskou spokojenost, proto je dobré v něm zaměstnance podporovat. Existuje řada způsobů: firemní běžecké kluby, ranní lekce jógy (které mohou probíhat i online), proplacení registrací zaměstnanců na různé sportovní akce – to je jen pár příkladů pro inspiraci. 

#4 Princip dobrovolnosti

Jednou z překážek v dosažení vyššího stupně well-beingu zaměstnanců je často představa, že spokojenost a well-being lze lidem nalít do hlavy. Skrze lektory, kteří o tématech mluví. Když však budete nutit své zaměstnance k účasti na školeních, nebo projektech, které sami nepovažují za užitečné, k jejich pocitu spokojenosti rozhodně nepřispějete, naopak. Klíčem je princip všichni jsou zváni, nikdo není nucen

#5 Proces dlouhodobé péče

Péče o zaměstnance je dlouhodobý proces. Žádná jednorázová změna, ať už v podobě navýšení platů, nových benefitů nebo workshopu k vizi a hodnotám společnosti trvalý úspěch nezaručí. Firma by také měla zohledňovat potřeby svých lidí nejen když se jí daří, ale i v době, kdy prochází změnami a její výsledky nejsou ideální. Protože to, v čem firma při péči o sociální aspekty své kultury chybuje, se nedá vykompenzovat „proškolením”.

Well-being ve firemní praxi

Pandemie koronaviru změnila přístup k well-beingu a spokojenosti zaměstnanců. V Kooperativě mají  volné „Care Day” dny, které mohou zaměstnanci využít, jak si sami přejí. Od nového roku budou mít také zaměstnanci pět volných „Free Days” dnů místo tří. 

„Kooperativa je proslulá tím, že máme velmi loajální zaměstnance,” říká Alena Líškay Králíková. Přibližně ¼ zaměstnanců tvoří lidé starší 51 let a 18 % ti, kteří jsou ve společnosti 20 let a více.

Právě na tuto skupinu se proto firma v rámci well-beingu zaměstnanců zaměřuje, podporuje ale také projekty pro nové zaměstnance, trainees, rodiče na mateřské dovolené nebo pro samoživitele, kolegyně a kolegy se zdravotním postižením, a má dokonce klub manažerek a klub seniorů. 

Co všechno Kooperativa dělá pro své zaměstnance?

Hodiny online jógy každý pátek, stress management tréninky, podpora zdravého životního stylu, zdravotní benefity v Cafeterii, bonusy za očkování proti covid-19 nebo podpora psychického zdraví svých zaměstnanců. Kooperativa dokonce vybrala dva subjekty, kterým přispívá a spolupracuje s nimi na tématech, které jsou pro zaměstnance možná těžší otevírat: organizace Nevypusť duši a Národní ústav pro duševní zdraví. Společnost se také snaží své aktivity pro zaměstnance vhodně komunikovat, aby lidé nebyli zahlcení, ale věděli, kde informace hledat a mohli je využít.  

Chcete well-being svých zaměstnanců více podpořit a nevíte kde začít? Napište nám na info@blf.cz. Rádi vám s tím pomůžeme. 

Autor: Tereza Koucká, Romana Kontírová, Monika Sekal