Únorový CSR klub otevřel diskuzi na téma Jak změnil koronavirus podnikovou udržitelnost. Udržitelnost stimuluje inovace, a když ji dělá organizace dobře, přináší firmě obchodní i další výhody – od dobrého jména a většího zájmu potenciálních zaměstnanců až po konkurenční výhody. Jaké dopady ale bude mít koronavirus na CSR v České republice? O tom všem jsme se bavili s velmi zajímavým hostem, zahraniční osobností s velkou znalostí českého trhu, Jonathanem Wootliffem. 

Kdo je Jonathan Wootliff? 

Wootliff je bývalým ředitelem Greenpeace International. Nyní se zabývá strategickým poradenstvím v oblasti udržitelnosti a pracuje pro klienty po celém světě. Mimo to se často staví do role komunikátora mezi nevládními organizacemi, veřejným sektorem a firmami, mezi kterými vytváří vzájemně obohacující vztahy a řeší případné konflikty. 

Wootliff se věnuje především oblasti energetiky, lesnictví, zemědělství a problematice globálního oteplování. Pravidelně se účastní výroční konference OSN, a to už od od roku 1997, kdy byla pořádaná v Kjótu. Píše knihy a přednáší na témata udržitelného rozvoje a společenské odpovědnosti a řízení. Je také členem poradního sboru magazínu Ethical Corporation. 

Výroční konference OSN v Kjótu. Jonathan připouští, že tehdy byla návštěvnost o dost menší než na konferencích několika minulých let

Wootliff  žije už 15 let v Praze, kde působí jako poradce České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. 

Co mají společného Koronavirus a klimatická krize? 

Hlavním tématem aktivistů několik posledních desítek let je klimatická změna. Wootliff sám se jí věnuje přes 26 let. A vnímá, že poslední dobou se o ní začalo mluvit mnohem častěji. 

Před sto lety svět zachvátila španělská chřipka. Pandemie trvala asi dva roky, počet obětí je odhadován až na 100 milionů. Šlo tedy o jednu z nejhorších pandemií v našich dějinách, a to především bereme-li v potaz, kdy chřipka proběhla – lidé už mohli být daleko připravenější než při pandemiích černé smrti. Ale nebyli. V té době jsme se také potýkali s několika dalšími tragédiemi, připomenout si můžeme například oběti požáru v továrně Triangle Shirtwaist, který si během 18 minut vyžádal 146 obětí. Rozdíl mezi těmito dvěma událostmi je v jejich důsledcích. 

Zatímco na základě tragédie v továrně bylo přijato hned několik zákonů, které vylepšovaly pracovní podmínky, přikazovaly dodržovat bezpečnostní standardy nebo omezovaly dětskou práci, ze španělské chřipky jsme si toho příliš neodnesli. 

Klimatická krize také není úplně nová. Už v roce 1965 se o problému změny klimatu vědělo. Příklad vidíme i na obrázku níže, kde si můžeme prohlédnout dokumenty 60 let staré. Jde o zprávy z Bílého domu, které se snaží výzvu adresovat a zasáhnout. 

Nepohodlnou pravdu o změně klimatu jako jeden z prvních zpopularizoval Al Gore, viceprezident Clintonovy vlády. Už dlouhá léta za změnu bojuje také Bill Gates, který minulý týden vydal knihu s názvem „How to avoid a climate disaster”. V knize například uvádí, že klimatická krize je daleko větší a složitěji řešitelný problém než koronavirová pandemie. Rozdíl je v tom, že při koronaviru jsme si počkali až nás pandemie přímo ovlivní a problém dojde do fáze, kdy jej už nemůžeme přehlížet. U klimatické krize tak dlouho čekat nemůžeme. 

V grafu vidíme obrovský růst CO2 emisí zapříčiněný lidskou činností 

Jak se poučit z celosvětové pandemie? 

  • Uvědomme si, že jsme zranitelní a staňme se odolnějšími a přizpůsobějšími.
  • Věda je zásadní, ale politika také hraje svou roli. A vlády jsou mocné, ale bohužel ne vždy efektivní. 
  • Přijměme fakt, že příroda ovlivňuje náš život.    
  • Celosvětová spolupráce je zásadní. 
  • Firmy jsou vynalézavé. Bez privátního sektoru bychom na tom byli daleko hůř, než na tom jsme nyní. Příkladem jsou obchody, ve kterých i při obrovském zatížení logistického řetězce najdeme vše, co potřebujeme. Tak jako před krizí. Z velké části za to můžeme děkovat společnostem.
  • Péče o zdraví musí zahrnovat také spokojenost člověka a jeho pocit dobře prožívaného života. 

I Červený kříž už varuje před klimatickou změnou. „Svět by měl reagovat na klimatickou změnu se stejnou naléhavostí, jako reaguje na pandemii koronaviru.”  

Důsledky klimatické změny: 

  • V tomto století došlo k oteplení o šest stupňů Celsia. 
  • Změna četnosti a nestabilita srážek.
  • Arktický oceán bude tímto tempem bez ledu v roce 2050. 
  • Hladina moře vzroste o 2,5 metru. 
  • Neúroda, se kterou se setkáváme napříč celým světem. 
  • Častěji se budeme setkávat s nemocemi.
  • 5 000 000 environmentálních uprchlíků každoročně. 

Tyto důsledky povedou ke změnám v našem každodenním životě. Náklady na jídlo se dramaticky zvýší a některé potraviny nebudou příliš dostupné. Voda bude drahá a na příděl. Očekávat můžeme častější extrémní meteorologické události. Omezení nebudou neobvyklým nástrojem uplatňovaným je ve státní nouzi. Život bude složitější. 

Role firem v klimatické krizi

Wootliff předpokládá, že situaci mohou výrazně napomoci právě firmy a organizace. „Způsoby, jakými oceňujeme firmy se změní. Společnosti budou oceňovány daleko víc za jejich přístup k udržitelnosti. A to není nadsázka,” říká. 

Firmy, které považujeme za nejschopnější, jsou zároveň také nejetičtější 

Jak mohou společnosti udělat krok správným směrem? 

Mohou se inspirovat například tabulkou s Cíli udržitelného rozvoje vytvořenou Organizací spojených národů. 

Společnosti už nemohou pokračovat dál „business as usual” 

Na počátku roku 2020 Wootliff přednášel v jedné české společnosti o tom, jak by mohli snížit svou uhlíkovou stopu. Většina z jeho nápadů jim zřejmě připadala neproveditelná vzhledem k jejich výrazům ve tvářích. Jedním z návrhů bylo například to, že by jejich zaměstnanci nepracovali z kanceláře. V roce 2020 se jejich postoj vůči tomuto návrhu zcela změnil.

Na obrázku vidíme nejnovější statistiky z Googlu, které ukazují, o kolik procent se snížily cesty do práce.

Jak se tedy mohou společnosti v pokoronavirovém světě zlepšit?  

Změny je třeba řešit na úrovni vedení společnosti, nestačí jen vytvářet pozice jako Sustainability Manager a zakládat oddělení udržitelnosti. Firma by udržitelnost měla řešit dlouhodobě a integrovat ji do své strategie. Wootliff zdůrazňuje důležitost dlouhodobého plánu udržitelnosti, který by měl vypadat jako jakýkoliv jiný byznys plán, který pro svou firmu vytváříte. Především se vyvarujte greenwashingu a bluewashingu, tedy snahy společnosti vytvořit si image společensky odpovědné firmy, které záleží na lidských právech, ale své produkty vytváří v neudržitelných nebo neetických podmínkách.  

Udržitelnost už není téma, které by bylo hezké někdy prodiskutovat, měla by být klíčovým tématem každého podniku. A měla by být kritériem i při zvažování dalšího rozvoje a investic. Snažte se zmenšit svůj dopad na životní prostředí, pracujte na zlepšování vztahů s vašimi kolegy, kolegyněmi a všemi, koho se činnost vaší firmy dotýká a spolupracujte s dalšími společnostmi.  

Příklady ESG cílů

8 kroků, jak udržitelně obnovit vaši firmu po koronavirové krizi: 

  1. Zavažte se k jasným cílům, které budete dodržovat a dobře komunikovat. 
  2. Plně zmapujte velikost své uhlíkové stopy a vytvořte si postup ke snížení emisí (nastavte si cíle – jděte za povinné hranice dané zákonem).
  3. Identifikujte svá slabá místa v oblasti udržitelnosti. 
  4. Vytvořte si pevné vztahy s komunitami a obecně veřejností. 
  5. Inspirujte se příklady dobré praxe společností podobných té vaší.Přezkoumejte stávající právní předpisy a jejich dodržování. Očekávejte úpravy legislativy a dopředu se na ně připravte.
  6. Vytvořte nebo obnovte praktický rámec pro účinnou CSR strategii, včetně na míru vytvořených standardních operačních postupů.
  7. Nalezněte cesty, jak vaše udržitelné snahy zpeněžit.

Koronavirová krize nabízí v dlouhodobém měřítku hned několik příležitostí: 

  • Po otevření obchodů dojde k uvolnění zadržované poptávky a zvýší se ceny. 
  • Sníží se náklady na zaměstnance, neboť se bude zvyšovat počet lidí, kteří budou chtít pracovat na živnostenský list nebo jen na částečný úvazek. 
  • Z hlediska udržitelnosti (i nákladů na kanceláře) bude dobrým dopadem koronaviru navýšení online akcí a meetingů na úkor těch offline. 
  • Společnosti, které tuto zátěž přečkají, budou odolnější a adaptabilnější. 
  • Stále větší důraz bude kladen na cirkulární ekonomiku. 
  • Dojde k urychlení vývoje IoE, „internetu všeho”. 
  • Exponenciální nárůst proběhne i v oblasti AI, umělé inteligence. 
  • Nárůst inteligentních měst, udržitelné mobility a autonomního řízení – to vše nás čeká v budoucnosti. 

„Budoucnost není „zrušena”. Měli bychom začít přemýšlet o tom, čeho dosáhneme po pandemii koronaviru,” ukončuje Jonathan. 

Zaujal vás náš poslední CSR klub s Jonathanem Wootliffem? Pro naše členy pořádáme konference, virtuální diskuze a akce na různá témata z oblasti CSR a udržitelnosti pravidelně. Staňte se naším členem, inspirujte se příklady z praxe na našich akcích, vzdělávejte se prostřednictvím našich workshopů a konzultací a účastněte se našich projektů. Kontaktujte nás na info@blf.cz pro více informací o členství.

CSR novinky, best practices z českých firem a světové zprávy zaměřené na udržitelnost a odpovědnost firem najdete také na našem Facebooku, Linkedin a Twitter profilu.