Diskuzi „Národního workshopu EU Talent“, který proběhl dne 4. dubna 2018, moderovala Martina Kaňáková, odborná pracovnice z Národního ústavu pro vzdělávání. Připravili jsme vám krátké představení Národního vzdělávacího ústavu a  Martině Kaňákové jsme položili pár otázek týkající se její působnosti v NÚV a zlepšování kvality praktické výuky u zaměstnavatelů.

Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) je přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho posláním je všestranně napomáhat rozvoji všeobecného, odborného, uměleckého a jazykového vzdělávání a podporovat školy v oblasti pedagogicko-psychologického, výchovného a kariérového poradenství a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. NÚV má na starosti tvorbu rámcových vzdělávacích programů a pomáhá školám s vytvářením vlastních vzdělávacích programů i s jejich zaváděním do výuky. Sleduje ale také např. uplatnění absolventů škol na trhu práce, jejich nezaměstnanost, zda působí v oboru vzdělání, který absolvovali, co je vede ke zvyšování kvalifikace nebo jak jsou úspěšní v terciárním vzdělávání. Zjišťuje také, jaké nároky kladou zaměstnavatelé na absolventy škol a jaké změny ve výuce by mohly zlepšit jejich postavení.

Podpoře spolupráce středních odborných škol se zaměstnavateli jsme se intenzivně věnovali v letech 2012-2015 v projektu POSPOLU, jehož cílem navrhnout systémové změny, které povedou k efektivnější a snadnější spolupráci. V průběhu projektu vznikla řada užitečných nástrojů pro usnadnění plánování, realizace a vyhodnocení spolupráce škol a zaměstnavatelů.

V roce 2017 jsme spustili projekt Modernizace odborného vzdělávání (MOV), který rozvíjí kvalitu odborného vzdělávání a podporuje uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Středním odborným školám bude poskytnuta metodická podpora pro koncipování a úpravy ŠVP a pro realizaci výuky podle nich, která jim umožní zlepšit kvalitu ŠVP a přiblížit je potřebám trhu práce. Projekt se také zabývá propojením počátečního odborného vzdělávání s profesními kvalifikacemi Národní soustavy kvalifikací a podporou realizace praktické výuky ve spolupráci se zaměstnavateli.

Jak dlouho jste v NÚVu a co děláte a čemu se věnujete?

V Národním ústavu pro vzdělávání působím již od roku 2002. V systémových projektech Partnerství a kvalita, Kurikulum S a POSPOLU jsem měla možnost nasbírat zkušenosti v oblasti spolupráce škol a zaměstnavatelů. Od roku 2016 působím rovněž na pozici garantky intervence Odborné vzdělávání a spolupráce škol a zaměstnavatelů v projektu Podpora krajského akčního plánování.

Jaké jsou hlavní kritéria kvality praktické výuky u zaměstnavatele (dle NÚV)?

I když zaměstnavatelé nemají zákonem ukotvenou povinnost spolupracovat se školami a nenesou tedy formálně ani žádnou spoluzodpovědnost, řada z nich z různých důvodů se školami spolupracuje a různým způsobem školy podporuje. Může se jednat např. o vybavení učeben, nabídky exkurzí, působení odborníků z praxe ve výuce, poskytování stipendií žákům, vzdělávání pedagogů či dokonce o zajištění stáží ve firmách, až po možnost poskytovat praktické vyučování (odborný výcvik nebo odbornou praxi) na pracovišti a spolupracovat při ukončování studia. Praktické vyučování je v ČR nedílnou složkou počáteční odborné přípravy žáků. Za kvalitu přípravy žáků však zodpovídá ředitel školy, a to i když jde o praktickou přípravu na pracovišti zaměstnavatele. Důležité je, aby spolu oba subjekty měly uzavřenou smlouvu o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, ve které je možné ve vzájemném souladu kvalitu spolupráce po vzájemné dohodě ukotvit. Existence takového smlouvy mimo jiné zakládá nárok na uplatnění daňových odpočtů, zavedených v roce 2014.

Dohodnout by se měly obě strany např. na způsobu odměňování žáků za produktivní činnost, na místě konání a časovém rozvrhu, počtu žáků, vybavení pracoviště, poskytování nástrojů a vybavení, ochranných prostředků, na úhradě nákladů, atd. Kvalita spolupráce je vždy výsledkem individuálních vkladů těch aktérů, na jejichž bedrech spolupráce spočívá. Někdy se bohužel stává, že je spolupráce nastavena až příliš formálně a jenom proto, aby vůbec nastavena byla, ale samotná míra kvality se buď nevyhodnocuje, nebo ji ani nikdo nepoptává.

V roce 2016 vydalo MŠMT metodické doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování.

Kde byly zjištěny největší mezery a nedostatky v kvalitě praktické výuky?

Když poskytované praktické vyučování vůbec či málo souviselo oborem vzdělání, dále když neexistoval tematický plán nebo nebylo jinak stanoveno to, co se má žák na pracovišti naučit nebo když se v průběhu praktické přípravy žáka na pracovišti zaměstnavatele rutinně opakuje jedna činnost.

Jaké nástroje jsou vhodné a možné využít k zlepšení praktické výuky u zaměstnavatelů?

Vrátím se k výše zmiňovanému projektu POSPOLU. Během jeho bezmála tříletého trvání jsme připravili řadu užitečných nástrojů na podporu spolupráce škol a zaměstnavatelů.

Jmenovala bych např. vytvoření kurzu pro instruktory praktického vyučování (zaměstnanci firem, kteří se kromě vlastní práce ve firmě věnují z pověření zaměstnavatele také vedení žáků). Poučili jsme se z pilotního ověření, které ukázalo, že heterogenní skupina instruktorů z nesourodých oborů má různé potřeby a rozhodli se, že v udržitelnosti projektu budeme vzdělávat raději lektory ze škol, kteří pak kurz uzpůsobí na míru potřebám spolupracujících firem. O tento kurz v rozsahu 40 hodin je stále zájem, za necelé tři roky jsme vyškolili více než 80 lektorů, především učitelů odborného výcviku ze škol, kteří kurz mohou odpovídajícím způsobem upravit. Součástí kurzu není pouze BOZP a související legislativa, ale také pedagogicko-psychologický blok, část zaměřená na pedagogickou dokumentaci školy a především praktický nácvik, samostudium se zpracováním zvoleného úkolu a závěrečný test.

Mezi další nástroje, které jsme v projektu POSPOLU vytvořili a některé i prakticky ověřili, patřil např. online plán spolupráce, který usnadňuje komunikaci škol a zaměstnavatelů a plně aplikuje cyklus kvality (plánování, realizace, vyhodnocení a revize). Připravili jsme také např. dotazník Kritéria kvalitní přípravy, které firmám pomáhal vyhodnotit kvalitu poskytovaného praktického vyučování. Ověřovali jsme také možnosti nástroje, který se využívá při zahraničních mobilitách a umožňuje přesně definovat obsah praktického vyučování žáků nebo při stáže učitelů.

 DSCF2550RGB02